Život a smrt královny Kateřiny
Ne
mnoho měsíců před slavnou chvílí, kdy se měla naplnit věštba proroka Romana,
prohlásila kněžna matek zvaná Dana, že je prorok Roman žvanil a vyslala
královnu bílé stopy Kateřinu, aby uklidnila dav a zkusila prací naplnit lidu
slíbenou věštbu.
V ten
čas však prorok Roman vyřkl nad královnou Kateřinou i kněžnou Danou prastarou
kletbu záhuby. Osud oněch žen, jejž chtěly vládnout mužům, byl zpečetěn.
Magický obřad mediální popravy byl započat.
Nelehké
doby zneklidněly i místní panstvo. Proto kvapně a nezištně darovalo svá práva
podílu na zisku, který slibovala věštba proroka Romana, svým poddaným. Snad jen
s drobným rizikem toho daru, že kdyby se prorok mýlil, stává se z podílu
na zisku podíl na dluhu.
Zavřené oči královských drábu
Celý
rok v Liberci sledovali drábové krále Mirka z úřadu nejvyšší
inkvizice, co se děje s královým zlatem, jímž nechal město vyzdobit, aby
tisíce národů oněměly úžasem, když projdou branou Liberce. Snad celoroční
vyčerpání způsobilo, že jen několik chvil před dnem „D“ prohlásili drábové, že
královo zlato si rozdělili sedláci, kejklíři za přísného dohledu zednářské lóže
a šedého zákalu magistrů učení vysokého. Toho prý po celý rok byli královští
drábové svědky.
Hněv
lidu měl dopadnout na proroka, kdy stav věci jej usvědčil z falešného
proroctví. Ani drábové, kteří rok sledovali mizení královského zlata, neměli
uniknout spravedlivému hněvu. Drábové se však stali hrdiny okamžiku a prorok
přišel s další skvělou věštbou. Že prý byla chyba v názvu a čase, ale
jinak byla věštba O.K.
Prorok v přízni božstva
Panstvo
kraje ve stínu Ještědu opět prohlásilo věštbu proroka Romana za slova andělská.
Na znak důvěry vkládané svatému muži, poslalo panstvo na zdar prorokovi věštby
začátkem roku 2009 devatenáct milionů korun. Věří prý, že drobná úlitba pro
tento rok postačí, aby prorok Roman nevyřkl nad nikým temný ortel mediální
smrti. Do dalšího zázraku však zbývají roky dva a milionů velmi mnoho.
Táže
se snad prostý čtenář, proč je třeba odměnit proroka, jehož slova byla spíše
objednávkou než věštbou? Je snad laskavý čtenář překvapen, že král Mirek
v době, kdy se v hraní pokladně prohánějí krysy, neprahne po krvi
těch, kdo jeho majestát zbavili lesku?
Nebuď
překvapen, čtenáři těchto řádků, když věž převyšující ostatní věže ve městě,
ačkoliv není Babylonská, svou výší ta věž stoupá až do oblak, patro či dvě na
znak vzdoru vůči bohu vystaví. To vše nebyl podvod či zlí úmysl. To jen celý
svět chtěl vyzkoušet, jestli je možné uspořádat celosvětovou akci, když se
téměř vše pokazí. Ano je! (Minimálně v Liberci)
Byla to extrémní zkouška
Kde
jinde svět může podrobit tak těžké zkoušce své zájmy. Ano, pod Ještědem jsme to
dokázali a již bereme další zakázky. Jen si nejsem zcela jist, jestli další
taková proroctví Liberečané utáhnou.
Nestálo
by snad za úvahu, zapůjčit svatého proroka také do jiných částí naší krásné
země? Říkám si, jistě ani zahraničí by nepohrdlo tak úžasnou možností, jak za
pouhých pár miliard pořídit nenávist vlastních občanů.
DODATEK AUTORA K VÝŠE PUBLIKOVANÉ,U TEXTU: | |
|
|
Jan Široký
publicista, volný reportér
občan města Liberce