Reklama
 
Blog | Jan Široký

Trestní oznámení: Policie-výsledek vyšetřování před jeho provedením

Tak nevím, na straně jedné prohrané arbitráže, ale žádné odpovědné osoby, na straně druhé desítky úředníků a soukromých exekutorů řádí v Chomutově a vymáhají v souhrnu 3 mil. korun. Na straně jedné politici každý rok zadužují více a více Českou republiku a urážejí ústavní soud, na straně druhé policejní manévry v hodnotě milionů korun, kterými byla partička 28 volnomyšlenkářů vytlačena z ruiny neobývaného domu. Co je to společenská nebezpečnost? Co je nebezpečné pro společnost? 

Právníci necht laskavě prominou. Vycházím ze svého laického vnímání práva. Zřejmě bude existovat zákon, který řadí mediální cíle orgánů činných v trestním řízení nad práva občanů. Bohužel jej jako laik neznám, a proto žádám o prošetření stavu věci.


 

V Liberci, dne 14.09.2009 (datum podání trestního oznámení)

Reklama

Obracím se touto cestou na Ministerstvo vnitra ČR,Ministerstvo spravedlnosti ČR, Nejvyšší státní zastupitelství a státnízastupitelství, Kancelář Veřejného ochránce práv, Policejní prezidium Českérepubliky a Inspekci ministra vnitra ve věci žádosti o urychlené opatření, jenžnesnese odkladu, kdy prodlením může dojít ke značnému a nezákonnému zásahu dopráv občanů České republiky.

Dále žádám příslušné orgány o prošetření, zdali vevěci níže uvedené nedošlo ke spáchání trestného činu a dále žádám Inspekciministra vnitra o prošetření, zdali nedošlo ke spáchání trestného činu neznámýmpachatelem, který by byl příslušníkem Policie České republiky. Vzhledemk charakteru věci níže popsané se pak touto formou obracím na Veřejnéhoochránce práv, protože lze na základě dostupných informací dojít k závěru,že jednání policejního orgánu bylo v příkrém rozporu s principy demokratickéhoprávního státu, což je předpokladem pro příslušnou kompetenci veřejnéhoochránce práv.

Zdroj: ČTK. Autor: Kamaryt MichalPodkladem pro tento podnět jsou informace publikované médiia jednotlivá prohlášení ve věci policejního zásahu vedeného dne 13.09.2009proti skupině osob, jež se nacházela v neobydleném domě dle veřejnéinformace bez zjevného důvodu a právního nároku, což je ovšem tvrzení doposudnepodložené.

Tento podnět není směřován proti policejnímu zásahu jakotakovému. Petitem tohoto oznámení je konstatování, že došlo k zásadnímupoškození práv skupiny osob, proti kterým byl policejním orgánem veden zásah.

 Zákon č. 141/1961Sb., o trestním řízení soudním ve svém §2 odstavci 1 garantuje právo, které jemj. také součástí ústavního pořádku. Dle znění zákona je základní zásadoutrestního řízení fakt, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodůa způsobem, který stanoví tento zákon.

Jako druhou základní zásadu trestního řízení dle téhožzákona, zákonodárce uložil, dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nenívina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jakoby byl vinen.

Dle veřejně dostupných informací lze dojít k oprávněnédomněnce, že zmíněné zásady byly policejním orgánem zjevně a úmyslněignorovány, čímž došlo k odepření práva garantovaného Listinou základníchpráv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky článku 40odstavce druhého.

Záznam vyjádření tiskového mluvčího Policie ČR

Úkon – čin, kterým mohlo dojít k porušení zákona a právobčanů České republiky:

Již v době předprovedením zásahu proti skupině osob setrvávajících v neobydlené budově adále v době před identifikací těchto osob a před provedením úkonů, jimižpolicejní orgán zjišťuje skutkovou podstatu jednání jednotlivých osob, předpodáním vysvětlení konkrétních osob či provedení výslechů těchto osob,policejní orgán konstatoval nepochybný závěr svého budoucího šetření včetnědata, kdy tyto osoby budou postaveny před soud včetně definování trestnýchčinů, kterých se dle tvrzení policejního orgánu členové této skupiny dopustili.

 Policejní orgán svým konstatováním popřelzákladní zásady trestního řízení, a stanovil tak bez výjimky či podmiňovacíhozpůsobu kvalifikaci jednání skupiny osob, aniž by tyto byly řádně vyslechnuty.Tím policejní orgán veřejně připustil, že stanovil výsledek svého budoucíhošetření bez ohledu na chráněná práva osob, jež jim zákon v průběhutrestního řízení garantuje.

Dle veřejně dostupnýchinformací je také pochybné, do jaké míry bylo jednání osob nebezpečné prospolečnost, což pro spáchání trestního činu striktně vyžaduje zákon číslo140/1961 sb. §3 odstavec prvý.

Odůvodnění:

1.  V audiozáznamu, jenž pořídilarozhlasová veřejnoprávní stanice Český rozhlas 1 Radiožurnál, sděluje tiskovýmluvčí policejního orgánu Tomáš Hulan.: „…při závěrečném zákroku policistézadrželi celkem 24 osob, které nyní budou převezeny na policejní služebnu aobviněny z trestného činu porušování práv k domu, bytu a nebytovémuprostoru.“

Tiskový mluvčí tak zjevně a nad veškeroupochybnost konstatuje, že policií nebude zkoumán fakt, zdali není u každéhojednoho zadrženého občana nějaký právní důvod pro jeho setrvánív neobydlené budově, která je zjevně volně přístupná. Bez ohledu napovinnost policejního orgánu zkoumat jednání vyšetřované osoby nezávisle, bezpředsudku ve snaze zjištění faktického stavu věci, tiskový mluvčí policejníhoorgánu ještě před samotným podáním vysvětlení ze strany vyšetřovaných osobkonstatuje závěr vyšetřování. O skutečnosti, že tak tiskový mluvčí policejníhoorgánu činil s předstihem, vypovídá budoucí čas v jeho prohlášení„budou převezeny… a obviněny…“ Policejní orgán tak veřejně pomíjí právo občana,jakkoliv tento není vyšetřován jako osoba unikající trestnímu stíhání. Tytoosoby byly dle samotného tvrzení policejního orgánu zadrženy a policejní orgánneměl žádný důkaz pro domněnku, že se tyto osoby chtějí svých základních právvědomě a dobrovolně vzdát ve prospěch policejního orgánu.

2.  Vycházeje z důvodné domněnky, že policejní orgán nemá k dispozici písemnáprohlášení všech 24 osob, které zadržel (dle záběrů přítomných televizí, lzedovozovat, že se všech 24 osob nevystřídalo u megafonu, aby před svědky sdělilosvé pohnutky), podal tiskový mluvčí policejního orgánu ve svém prohlášenív části citované v předchozím odstavci zjevný důkaz, že se policejníorgán ani nepokouší prošetřit stupeň nebezpečnosti ve smyslu zákona číslo140/1961 sb. §3 odstavce čtvrtého, jakkoliv mu vzhledem k faktu, že osobybyly policejním orgánem zadrženy, nic nebránilo.

3.  V prvníčásti prohlášení tiskového mluvčího policejního orgánu pana Tomáše Hulána bylaprostřednictvím významného hromadného sdělovacího prostředku, kterýmveřejnoprávní rozhlasová stanice bezpochyby je, sdělena veřejnosti informace,která byla nepravdivá či byla pravdivá jen z části, a tím uvádělaveřejnost v omyl. Tiskový mluvčí veřejnosti sděluje: „Závěrečný zákrok bylpřipravován již během průběhu noci, kdy celkem třikrát jsme vešli dopředmětného domu a odstraňovali jsme připravené překážky, které vytvořili samisquatteři, aby ztížili policistům přístup právě na střechu, kde se squatteřisrotili…“

Podle záběrů televizních kamer i záběrůpolicie, které byly v médiích prezentovány, však policisté odstraňovalizjevně prvky nemovitosti, které v místě byly stabilně delší čas. Tiskovýmluvčí ve svém projevu dále nesděluje, jaké má podklady pro své tvrzení, žepřekážky, které policisté odstraňovali, umístila skupina osob jím nazývanýchsquattery (Pro český právní systém není toto slovo uvažováno za akceptovatelnýnormativ, ale lze dovodit, kdo je tiskovým mluvčím takto označován.) Tiskovýmluvčí se tak tvrzením snaží u veřejnosti navodit dojem, že zmíněná skupinaosob kladla dlouhodobý a cílený odpor a záměrně mařila konání orgánů činnýchv trestním řízení. S přihlédnutím na možné neoprávněné odepřenígarantovaného práva, a tím i možného nezákonného postupu jednání policejníhoorgánu, lze dojít k podezření, že tato manipulace s fakty má za cílnezákonný postup policie obecně „legalizovat“.

Zde je proto dle mého názoru nezbytné, abyInspekce ministra vnitra bez zbytečného odkladu vyslechla tiskového mluvčíhopolicejního orgánu, aby tento sdělil, jaké podklady má pro svá tvrzení či kdomu sdělil takový stav věci a jaké podklady měl pro tato tvrzení ten, kdotiskovému orgánu veřejně prezentované údaje poskytl. Lze totiž dovodit, že bytímto postupem také mohlo dojít ke spáchání trestního činu ze stranypolicejního orgánu a ke snaze takový případný trestní čin policejního orgánuzakrýt.

Takové jednání, pokud šetření neprokážejiný stav věci, by mohlo vést k domněnce, že mohlo dojít ke spáchánítrestného činu dle zákona 140/1961 sb. §209 (poškozování cizích práv).

V případě, že by se ze stranykteréhokoliv příslušníka policejního orgánu jednání ve smyslu výše uvedenéhoprokázalo, lze dojít k přesvědčení, že takto bylo činěno přivodit jinémuškodu z pozice policejního orgánu. Této skutečnosti mj. nasvědčuje fakt,že policejní orgán deklaruje výsledky svého šetření, aniž by splnil podmínky mukladené trestním řádem. Důsledkem takového stavu věci lze dojítk domněnce, že by ze strany policejního orgánu mohlo dojít ke spáchánítrestního činu dle zákona 140/1961 sb. § 158.

4. V hlavnímvečerním zpravodajství TV Prima uvádí policejní důstojník, že na obvinění sejiž policie dohodla se státním zástupcem „a pokud půjde vše podle plánu“, budoutito postaveni před soud… (podotýkám, že tato citace není přesná, neb TV Primaumožňuje zhlédnout archiv zpravodajství až několik dnů po odvysílání na TVobrazovkách.)

Z tvrzení prezentovaného vezpravodajství na TV prima zjevně vyplývá, že existuje jakási dohoda na straněorgánů činných v trestním řízení, která je konstatováním viny, aniž bydošlo k šetření, určení konkrétního rozsahu jednotlivci spáchanéhotrestného činu, společenské nebezpečnosti činu či pohnutek toho, kdo takový činspáchal a ani nebyla brána v potaz možnost, že okolnosti na stranějednotlivých osob mohou vylučovat stav, že by se tyto osoby svým jednánímtrestného činu dopustily.

5. Veprospěch tvrzení, že se policie vědomě dopustila jednání, které jev rozporu s trestním řádem i trestním zákonem dále svědčí fakt, žesoudě ze záběrů televizních kamer je předmětná nemovitost zjevně dlouho užívánaosoby bez domova, a také využívána osobami, které malují nějaké obrazce na zdidomů, což bylo ze záběrů TV kamer možné dovodit. V místě samém by bylopravděpodobně možné zjistit další podklady, že tato volně přístupná opuštěná nemovitostbyla prakticky konstantně minimálně navštěvována a možná obývána jinýmiosobami.

Tento fakt musel být patrný i policejnímuorgánu. Vzniká tím otázka, jaký rozdíl je ve společenské nebezpečnosti tohotojednání před 13.9. 2009 av tento den.

Jak vyplývá z veřejně publikovanýchtvrzení policejního orgánu, sám tento kontaktoval majitele budovys dotazem, zdali souhlasí či nesouhlasí s pobytem osob v této nikýmneobývané a zdevastované budově. To znamená, že ani vlastník nemovitostinevnímal stav věci jako újmu na svých právech a k tomuto postoji svolil ažpo výzvě policejního orgánu.

To samo o sobě nasvědčuje, že ze stranypolicejního orgánu mohlo jít o úmyslné vytvoření záminky, která by umožnilav médiích prezentovaný zásah.

Již z tohoto důvodu by před samotnýmobviněním osob měla být orgány činnými v trestním řízení s velkýmdůrazem zkoumána otázka společenské nebezpečnosti. Nelze totiž vyloučit stavvěci, kdy jednání skupiny osob, proti které policejní orgán zakročil, bylo odsvého počátku jednáním, jenž není trestným činem, ale policejní orgán následnězměnil právní okolnosti tak, aby alespoň formálně byl naplněn skutek, který jepopsán v trestním zákoně.

Pokud by se tak ze strany skupiny osobjednalo o přestupek od svého počátku a policie by vytvořila takovou změnuokolností, aby bylo možné tento přestupek kvalifikovat jako čin popsanýv trestním zákoně, zůstává pak otázkou, zdali není takové jednánípolicejního orgánu společensky více nebezpečné, než původní skutek, který bylmožnými přestupníky páchán.

6. Vezmíněném případu je třeba se zamyslet, jestli na základě výše uvedeného nelzetaké dovodit, že se k této skupině osob policejní orgán zachoval vědoměs jiným využitím zákona, než k osobám jiným a tuto skupinu osob tímnekrátil na jejich právech z důvodu jejich přesvědčení či vyznání. Na možnédiskriminační jednání je třeba brát zvlášť důrazný zřetel, protože pokud by taksystematicky činil policejní orgán, znamenalo by to vážné porušenídemokratických principů uplatňovaných v České republice.

ZÁVĚR A NÁVRH NA POSTUP PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

Předesílám, že v této věci zaujímám pozici oznamovatelea konáním policejního orgánu jsem nebyl nijak přímo poškozen. V této věcivnímám pouze škodu morální, kdy jednání policejního orgánu vnímám jako novinářza takové jednání, které poškozuje důvěru obyvatel republiky v uplatňovánípráv garantovaných Listinou práv a svobod, jenž je součástí ústavního pořádkuzemě.

Jelikož jsem výše vyjádřil svou domněnku, že mohlo dojít zestrany neznámého pachatele ke spáchání trestného činu či trestních činů,navrhuji jako oznamovatel takového skutku orgánům kompetentnímk prošetření skutkové podstaty provedení důkazů ve formě zajištěníaudionahrávek, videonahrávek a dalších podkladů shromážděných přítomnýminovináři, zjištění, zdali skupina osob, proti které policejní orgán vedl, svůjzásah byla skutečně nepochybně prvními osobami, které bez vědomí majitele tétoneobývané budovy se v této nacházely a v ní přebývaly, zdokumentovánípřesných chronologických údajů s důrazem na fakt, jestli majitelnemovitosti sám a bez výzvy policie se na tuto obrátil ve snaze hájit své právoa ochránit svůj majetek. Dále žádám tímto oznámením oslovené úřady o sdělení,na základě jakého zákona policejní orgán definoval skupinovou vinu osob bezprošetření, proč a z jakého důvodu policejní orgán vědomě uvedl veřejnostv omyl uvedením nepravdy či jen části pravdy, která bez sdělení celku mělaneobjektivní vypovídající hodnotu.

Jelikož dle mého názoru došlo k zásadnímu aneoprávněnému zásahu do práva osob, žádám touto cestou Nejvyšší státnízastupitelství a státní zastupitelství, aby bez zbytečného prodlení zastaviloprostřednictvím svého představitele trestní řízení. Zdali fakticky po veřejnédeklaraci policejní orgán provedl výslechy osob a věcí se zabýval v souladus ustanovením trestního řádu, je pak dle mého názoru bezpředmětné, protožejiž s předstihem orgán definoval svůj závěr, čímž potvrdil zjevnoupředpojatost na úrovni systémového řízení a proti osobám tak nelze pokračovatve vedení trestního řízení, aniž by tím zároveň nebyla poškozena jejich ústavnípráva. Šetření policejního orgánu tak bylo vedeno v rozporu s platnýmzákonem a jako takové jej lze považovat za nezákonné jednání.

Veřejného ochránce práv tímto žádám o neprodlené projevenídohledu nad touto věcí a využití jeho kompetencí tak, aby byla ochráněnaústavní práva občanů a nedošlo ke spáchání újmy zásadnějšího rozsahu, než jakábyla spáchána doposud.

Inspekci ministra vnitra žádám o neprodlené prověření,jestli se jednotliví příslušníci policejního orgánu nedopustili spáchánítrestného činu.

Ministerstvo spravedlnosti tímto žádám o prověření,k jakým dohodám došlo mezi policejním orgánem a státním zastupitelstvím ourčení viny a obvinění osob, aniž by před tím proběhlo šetření či shromážděnídůkazů. Toto obvinění bylo navíc stanoveno paušálně u skupiny osob bez znalostijejich identit a konkrétního rozsahu spáchání trestných činů jednotlivýmiosobami.

Ministerstvo vnitra žádám, aby v této věciprostřednictvím ministra vnitra byl prováděn dohled nad vyšetřováním jednánípolicejního orgánu. Jelikož se jedná o systémový postup, lze tak předpokládat,že bude na inspekci vyvíjen velký tlak ve snaze prohlásit takové jednánípolicejního orgánu za legitimní.

Všechny příjemce tohoto oznámení žádám o sdělení, jakv této věci dále postupovali, jaké úkony byly učiněny a k jakýmzávěrům dospěli.

S pozdravem

Jan Široký

Volný reportér a publicista

Toto oznámení je verifikováno elektronickým podpisemuznávaným orgány státní správy a samosprávy na území ČR.


O případné reakci kompetentních orgánů budu informovat, za posledních 8 dmů se tak nestalo.